
Ptakopysk podivný je zvláštní směsicí pradávných způsobů rozmnožování a výchovy mláďat s moderními životními zvyky, které tomuto zvířeti umožnily přežít až do současnosti.
Ptakopysk pod vodou vydrží až deset minut. Po třinácti minutách se utopí, což badatel jménem Topič zjistil četnými pokusy. Kromě toho si všiml, že plavou břichem vzhůru, protože mají tučné břicho, které jej táhne k hladině. Je-li ptakopysk zasažen kulkou, tupě zasténá a zůstane na místě, kde zanedlouho zahyne.
Ptakopysk je zvíře usedlé. Nevypravujme se na daleké toulky za potravou, ani za jiným účelem. Vyhledává tichá místa v řekách, jejichž břehy jsou porostlé listnatými stromy. Potravu nachází především v usazeném bahně na dně. Je velmi plachý, každý zvuk jej zažene do vody nebo do doupěte.
Objeví-li se ptakopysk přeci jen na břehu, je to zjev tak nepřirozený, že před ním ostatní zvířata utíkají: dokonce i psi, vycvičení k lovu, jen štěkají, ale k ptakopyskovi se přiblížit neodvažují.
Na jednu samičku připadají dva až tři samci. Mláďata okamžitě plavou, ale neudrží hlavu nad vodou. Jejich hru popisuje Benett takto:
"Jeden večer jedli moji miláčkové jako obyčejně, pak si začali hrát jako štěňata, dorážejíce na sebe zobany, zvedali přední nohy a lezli po sobě. Upadlo-li jedno zvíře, očekával jsem, že se rychle zvedne a bude ve hře pokračovat. Ale nestalo se tak. Zůstalo klidně ležet a škrábalo se, zatímco druhý bojovník opodál čekal, kdy hra bude pokračovat. Očička jim zářila a ušní otvory se rychle otevíraly a zavíraly. Ptakopyskové nevidí přímo před sebe, protože mají oči posazené vysoko. Narážejí proto všude, lehké předměty převrhávají. Chovají se jako štěňata."
Nejlepšími znalci života ptakopysků jsou zlatokopové. Často se stane, že když pátrají po zlatě v mělčinách řek, vykopou hnízdo tohoto zvířete, nebo klikatou chodbu, která k němu vede. Hnízdo bývá vystláno srstí starých ptakopysků, dbajících na pohodlí potomků.

Jeho domovem jsou určité oblasti Austrálie a Tasmánie. Snadno jej rozeznáme podle kachního zobáku, naprosto neobvyklého údu v savčí říši. S překvapením zjišťujeme, že z něj vyrůstají mléčné zuby, dvě stoličky dole a tři nahoře po každé straně. Na rozdíl od ptáků, jejichž zobák je tvrdý, je tento tělesný výčnělek ptakopyska měkký, potažený citlivou a jemnou kůžičkou.
Masitý jazyk společně s tlamou vytváří jakési síto, kterým zvíře cedí vodu a odděluje potravu od nepoživatelných částí.
Masitý jazyk společně s tlamou vytváří jakési síto, kterým zvíře cedí vodu a odděluje potravu od nepoživatelných částí.

Prsty na nohou má ptakopysk opatřeny plovací blanou. Je to tedy zvíře především vodní: s touto výzbrojí by pohyb na pevné zemi musel být uměleckým výkonem.
Ptakopysk je 60 cm dlouhý. čtvrtina z toho připadá na ocas, který jako by byl na konci náhle useknut. Ale není.
Ptakopysk je 60 cm dlouhý. čtvrtina z toho připadá na ocas, který jako by byl na konci náhle useknut. Ale není.









